Čaj o šesté - DĚTI ONLINE
Psycholožka a lektorka Národního centra bezpečnějšího internetu Mgr. Martina Viewegová nám přišla názorně ukázat, jak jednoduché je lapit dítě po internetu a jak těžké je vymazat po sobě své digitální stopy. Googlujete si pravidelně své děti? Abyste se nedivili, co všechno jsou o sobě schopné a prozradit netuše, že se tím vydávají všanc nedůvěryhodným osobám všeho typu. Třeba kyberstalkerům, kteří jsou schopni dítě sledovat pomocí digitálních technologií, zapnuté geolokace, o níž ani nemusíte vědět, nebo materiálu, které děti samy umísťují na sociální sitě. A co takhle kybergrooming, kdy se dospělý vydává za někoho jiného, než kým je, a zve vaše nic netušící dítě na rande nebo se od něj snaží získat více či méně lechtivé fotografie? Kybergroomeři bývají vynikající manipulátoři, které děti nemají šanci odhalit. Proto by měly být ve střehu. A pak je tu klasická kyberšikana, o které rodič často ani neví, pokud nemá přístup do sociálních sítí, kam jeho děti přispívají. Kyberšikana přitom může být v mnohém horší než klasická šikana ve třídě, protože není patrná na první pohled a dítě může dlouhodobě citově devastovat.
Doporučení: když už dětí chtějí na Facebook, ať mají fiktivní profily, přihlašují se pod přezdívkou, neudávají svůj věk ani adresu a mezi přátele ať přibírají pouze lidi, které opravdu znají. Společný přítel totiž může být i takový, kterého nikdo ve skupině nezná, pouze ho bezmyšlenkově přidal. Chtějí-li se sejít s někým, s kým se poznali na internetu, tak nejlepší místo pro schůzky je veřejný prostor plný lidí, například kavárna. A o takové schůzce by měly informovat někoho dalšího – když už ne rodiče, tak aspoň kamaráda nebo sourozence.